Halltenův svět

Fantasy world

Fantasy World – WoW server

Pokec pro všechny

Návštevní kniha

Harry Potter a dědic mocných

11. kapitola- Smrt lorda Voldemorta a Rozhovor s Ginny

jedna z nejdelších mimochodem:-D
Harry seděl v knihovně a četl si knihu, která pojednávala o nejvyšších a jejich tradicích. Přečetl něco kolem půlky knihy, když si všiml, že má založený roh. Obrátil na stránku s ohlým rohem. Nadpis této kapitoly zněl nebezpečně, bylo to varování pro čtenáře této knihy. Varování znělo takto: Tuto část knihy může přečíst jen vyvolený. Zde se dozví proroctví, které střeží tato kniha. Proroctví předávané z počátku věků. Obsah vám ukáže tajemství větší, než je samo povznesení do stavu nejvyššího. Ale než otevřete, dobře si rozmyslite, jestli jste vyvolení. Vyvolený se narodí jen jednou v jednom věku. Vždy když se má rozhodnout o osudu světa. A co se stane, když nejste vyvolený??? Zemřete!!! A co se stane když jste vyvolení a necháte tuto část knihy bez povšimnutí??? Zlo se stane pány tohoto světa, zlo ovládne tuto dimenzi a po ní další. Jen ty kdo toto čteš musíš vědět, jestli jsi vyvolený nebo ne.

Po přečtení tohoto nadpisu naskočila Harrymu husí kůže. Věděl, že je malá šance, že je vyvolený. Věděl, že otevřít tu knihu by bylo bláznovství. Na druhou stranu ho k té knize něco přitahovalo. Cítil, že ji má otevřít. V jeho hlavě propukl boj. Je vyvolená a má číst dál, když bude číst dál zachrání svět. Ale co když není vyvolený? Přijde svět i o tu malou naději ve tvaru chlapce s jizvou, který přežil smrtící kledbu?

Rozhodoval se dlouho, předlouho. Rozhodl se tak, že bude číst dál. Že poslechne to nutkání, co mu nutilo, že je vyvolený.

Otočil na druhou stránku, na která se začali rýsovat písmena. Po chvíli, kdy z papíru vyšlo i poslední písmenko, byl text k přečtení. Stálo tam:

Ty jenž si se opovážil přečíst si obsah knihy, který je určen jen pro vyvoleného, jsi vyvolený. Ty jako první z rodu lidí, ty si můžeš přečíst co stojí v této knize. Za to, že jsi poslech svůj instinkt, dostaneš dar. Ten dar dostaneš v chvíli, kdy se bude rozhodovat o osudu světa. Dám ti radu, uč se a žij. Po konečné bitvě, už nic z toho nebudeš moci dělat. Nyní se uč, můj žáku.

Harry strnul v křesle, on byl vcelku smířený s tím, že není vyvolený. Ale toto ho zaskočilo, hlavně ho zaskočilo, že on to věděl. Ten hlásek v Harryho hlavě to věděl, že je vyvolený.

Dál už nepřemýšlel a dal se do čtení. Byla to zajímavá četba, něco takového ještě neslyšel. Zjistil, že každý nejvyšší má svojí oblíbenou formu. Třeba Ahagonem se rád přeměňuje do zlatého fénixe. Zjistil, že Archimonde, ten zvrácený nejvyšší který se odvrátil od ostatních, se vtěluje do obrovského monstra s rohy. V levé ruce drží oštěp, namáčený v slzách andělů, a v pravé velikánskou sekeru, která byla kovaná v pekle. Dále zjistil že existuje mnoho světu, světy souběžně stárnou. V každém světě se odehrává něco podobného jako tady, ale někde je třeba vyvolený někdo jiný, někde je zvrácený nejvyšší třeba Ahagonem.

Harry byl touto knihou tak omámen, že nevnímal okolí. Nevšiml si, že se ho od té knihy snaží odtrhnou Lissa a Johnem. Ale vždy když byli jen kousek od Harryho nebo jeho knihy, tak se tam oběvilo neviditelné pole, které je odhodilo několik metrů. Už začínali být zoufalý, když Harry zvedl hlavu a promluvil "asi bych vám měl něco vysvětlit, co???"

"To určitě" vyjela na něj Lissa " co si vůbec myslíš?!?! My se tu snažíme tě odtrhnout od té knihy a ty děláš jako by se nic nestalo!?!?"

"Nooo stalo se toho hodně" řekl Harry "třeba sem se dozvěděl, že sem vyvolený, který povede dobro v závěrečné bitvě tohoto věku, tak i v bitvě proti zlu, které se zůčasní několik světů. Že mám vlastně moc, jakou nikdo přede mnou. A to jen kvůli jednomu proroctví, to proroctví říká o tom že se jednou spojí zlo z mnoha světů a to bude muset zastavit vyvolený, který bude vládnout ohromnou mocí."

Nyní na něj koukali s otevřenou pusou Lissa, John a i Eleonora, která přiběhla z porady elfů.

"No asi by sem vám toho měl říct víc a potom se musíme učit" ozval se Harry "a taky se budu muset kouknout domů, nevím co se tam děje a ani nevím kolik tam uběhlo času.

Harry se dal do vysvětlování, řekl jim přesně co se dozvěděl. Od Lissi dostal facku za to, jak riskoval svůj život, riskoval že se mu něco stane a nechá jí tu samotnou.

Dohodly se, že se místo učení půjdou všichni čtyři kouknout do Harryho světa. Museli mít přeci přehled co se tam dějě, když ten svět mají zachránit.

Nadešel den D. Všichni čtyři byli připraveni v sálu. Každý měl na sobě modrý hábit s stříbro-zlatými lemy. John mávl rukou, tímto gestem přivolal bránu kterou se měli dostat do Bradavic. První šla Eleonora, potom John, před poslední Lissa a na konec Harry. Když cestujete tímto portálem, tak se vás zmocní nádherný pocit, toto není jako při přemisťování, tady se koukáte na světy, které míjíte, a při tom si užíváte tu volnost.

Po chvíli, která sed všem zdála velmi krátká, vystoupily z portálu před Bradavicemi. Hned po přistání spatřili bitvu, která zde řádila. Všude byli mrtvá těla, bez končetin. Jen těch několik málo šťastlivců ze strany dobra, kteří byli naživu, byli mučeni kletbou cruciatus. Dobro prohrálo, naši návštěvníci koukali na tu scénu s hrůzou v očích. Když zvedal Harry hůlku, aby seslal na jednoho ze smrtijedů, tak uslyšel holčičí výkřik. Obrátil se a spatřil Ginny jak Leží u mrtvol nejlepších Harryho přátel, Rona a Hermiony. Rychle k ní přiběhl a začal jí utěšovat, i když mu to moc nešlo. Sám cítil jak se mu derou slzy do očí. Mezitím co se snažil Harry utěšit Ginn, zautočili John, Eleonor a Lissa na Smrtijedy a ostatní přívržence Voldemorta.

"Mí věrní" rozezněl se před Bradavicemi ledový hlas Lorda Voldemorta "dokončite dílo a zabíte posledního z přátel toho šmejda Pottera"

Hned co dořekl poslední slabiku, vyrazili proti Ginny 4 paprsky smrtící kledby. Už se smířila se smrtí, nejdřív zmizel Harry, potom zemřeli její rodiče s Fredem a Georgem na Příčné ulici, když ji napadl Voldemort a teď zemřel zbytek její rodiny. Už neměla proč žít, byla smířená se smrtí. Popošla blíž k nejbližší klech smrti, vše začala vnímat zpomaleně. Najednou chtěla žít. Její přání se jí vyplnilo. Když od ní byla kletba jen několik centimetrů, zhmotnil se kolem ní štít, živelný štít. Voda se protínala s ohněm, okolo lítali květy růží, které nenechal na zem spadnout vítr. Ucítila na rameni něčí ruku. Otočila se a spatřila Harryho. Chvilku na něj koukala, nemohla uvěřit svým očím, vždyť je mrtvý, každý to říkal. Trvalo jí velice dlouho, než se s tím smířila. Mezi tím co si koukal Harry s Ginny do očí. Pozoroval je Voldemort a jeho aemáda i s návštěvníky z Erisedu. Po chvilce se Harry z pamatoval, přišel k mrtvolám svých nejlepších přátel. Snažil se je oživit, "vždyť to mám umět" říkal si vztekle.

"Ty jenž se snažíš oživit, jsou tam, kde mají být. Až nastane čas a ty přijdeš do říše mrtvých, setkáš se s nimi. Do té doby je nech odpočívat v pokoji." Ozval se hlas ze zemně.

Harryho přepadl smutek a nenávist. Sice mu ten hlas prozradil, že se s nimi jednou setká, ale to neměnilo nic na tom že jsou mrtvý.

" Za to zemřeš Voldemorte" zařval vztekle

Na jednou se začal měnit. Byl to stejný pocit, jako když se vtěloval do Archanděla nebo démona. Přepadla ho vlna citů. Jak lásky tak nenávisti. Toto byla Harryho forma nejvyššího. Podřídil se citům a také podle toho se začal měnit. Nevědomky zabrousil myšlenkami k předkům, jak těm démonským, tak těm nebeským. Na místě na kterém dosud stál Harry, nyní postávalo monstrum. Postava byla vysoká 2 metry. Z rudých očí, přes které přepadávali uhlově černé vlasy, se dali vyčíst všechny city. Z Hlavy vyčnívaly rohy, které končili stejně vysoko jako blankytně modrá křídla s černými okraji. Postava třímala v ruce obrovitý meč, okolo stříbrného meče létal oheň. Nyní postava zvedla ruce do výšky a začala mumlat nějaké kouzlo. Po 5 sekundách odříkávání kouzla se začal okolo smrtijedů omotávat oheň. Všichni smrtijedi zemřeli. Nyní byli na řadě obři. Postava jenom zvedla ruku směrem k nebesům, z nichž po chvíli začali padat ohnivé balvany. Žádný Obr, upír a vlkodlak to nepřežil. Nyní byl na řadě Voldemort. Postava k němu pomalu přistupovala. Každým krokem se postava více podobala Harrymu. Když došel k Voldemortovy, nikdo by neřekl že ta postava by Harry.

"Za vše se tě nyní pomstím Voldemorte" zahřměl Harry " zaplatíš za vše co jsi kdy udělal, za každého co jsi kdy zabyl, za všechno co jsi kdy zničil."

"Blázne" pověděl voldemort " já sem dědic démonů!!! Ty si myslíš že mě můžeš porazit???" Voldemort měl sice strach, ale nedal ho na sobě znát znát.

"Avada kedavra" vykřil Tom smrtící kledbu. Harry jen stál, kledba se před ním rozplynula.

"Takhle končí Tom Rojvol Radle (nevím jestli to mám dobře napsaný, tak mi omluvte)" řekl Harry Chladným hlasem "zemře rukou vyvoleného. Budeš věčně trpět Tome!!!"

Harry začal křičet nějaké kozlo. To samé kouzlo které použil Godrik Nebelvír v bitvě proti Salazarovy, když na svět vpustil démony. Po dokončení posledního slova se okolo Voldemorta začala propadat zem. Propadlina byla čím dál blíž Voldemortovy, až se na konec propadl do pekla, kde měl zažít věčná muka.

"Tak zkončil Tom Rojvol Radle." Řekl Harry a popošel ke svým přátelům.

"Harry" řekla jenom Ginny a skočila mu kolem krku. Na tuto scénu se nekoukala moc s velkým nadšením Lissa, bylo vidět, že by z něj Ginny nejradši strhla.

"Noo tak už by jste se mohly pustit" vyštěkla na ně nakonec Lissa

"co ti je do toho?!?!?" naježila se Ginny

"no tak holky nehádejte se" řekl Harry a chitil Lissu kolem pasu.

To samozřejmě nenechala Ginny jen tak. "vy spolu něco máte????" vyštěkla

"jo" zněla dvojhlasná odpověd

Ginny zčervenala a chystala se odejít

"nikam nechot" ozval se Harry "pod promluvíme si"

Poslední komentáře
21.07.2008 17:07:15: Supeeeeeeeeer... taky mě zajímá, co bude dál... Ginny nevypadá, že by z toho měla nějakou velkou ra...
23.03.2008 20:46:23: no holkdy ted píšu jen ke smrti, ale pakl se na tuto takly mrknu, ju?smiley${1}
08.03.2008 00:17:47: Výborné, doufám že s povídkama neskončíš. Jsem zvědavá jak to bude pokračovat.smiley${1}
09.02.2008 18:00:57: no tak na tvoje stránky jsem narazila teprve teďka a z povídek, které tu máš se mi nejvíc líbí takhl...
 
Znám to, ale nevím o tom nic